Autem za polární září z Tromsø

Tromsø pozoruje oblohu už dlouho. Norský ústav kosmické fyziky tu vznikl v roce 1928 a jeho dlouhé řady pozorování polární záře, magnetického pole a ionosféry dnes vede dál Tromsøská geofyzikální observatoř při UiT, Arktické univerzitě Norska. Od roku 1971 stojí univerzitní Nordlysobservatoriet, observatoř polární záře, vysoko nad městem u jezera Prestvannet, obklopená lesem.

Důvod je prostý. Tromsø leží uvnitř aurorální zóny, pásu kolem magnetického pólu, kde je polární záře vidět nejčastěji. Za jasné a tmavé noci může tančit přímo nad hlavou. Potíž je samo město. Jedna z rad amerického úřadu NOAA, jak polární záři uvidět, zní: vzdalte se od světel města – a Tromsø je město mostů, přístavů a osvětlených ulic. Lidé proto vyjíždějí. Přes mosty na Kvaløyu nebo na východ po E8 k Lyngenu a do Finska, za mezerou v mracích a místem, kde se dá zastavit.

Co vlastně hledáte

Visit Tromsø uvádí jako sezonu dobu od konce srpna do začátku dubna a přidává dvě podmínky, na kterých záleží: jasnou oblohu a tmu. Polární záře může na nebi být i ve dne, upozorňuje Centrum pro předpověď kosmického počasí NOAA, vidět je ale jen za tmy. Nejlepší podívaná podle něj obvykle přichází do hodiny či dvou kolem místní půlnoci, mezi 22:00 a 02:00. Úplněk dělá záři na pohled slabší, i když její skutečnou jasnost nemění.

Číslo, které kontroluje každý, je index Kp. Má rozsah od 0 do 9 a měří geomagnetickou aktivitu během tříhodinového úseku. Při nízkých hodnotách leží aurorální ovál daleko na severu a záře je slabá; s rostoucím Kp se ovál rozšiřuje k rovníku, zhruba o 2 stupně magnetické šířky na každý stupeň indexu, a záře sílí a je živější. Jasnou oblohu ale neslíbí žádný index.

O většině nocí rozhodují mraky. Yr, meteorologická služba Norského meteorologického institutu a veřejnoprávní stanice NRK, zveřejňuje vlastní předpověď polární záře až na tři dny dopředu a k tomu krátkodobý nowcast. Radí: nejlepší podmínky jsou za tmavé oblohy bez mraků; tenká vysoká oblačnost bývá natolik průsvitná, že se skrz ni dá dívat, kdežto nízká oblačnost je zpravidla hustá a výhled zakryje. Proto je lov na polární záři jízdou. Jedete tam, kde předpověď ukazuje díru v mracích, a ta se může posunout, zatímco jste na cestě.

Tmavá sezona

Zhruba od 27. listopadu do 15. ledna slunce nad Tromsø vůbec nevyjde. Visit Tromsø tomu říká polární noc. Celý den ale úplná tma není: kolem poledne přichází chvíle modrého soumraku. Kvůli horám kolem města je vracející se slunce z centra obvykle vidět až později v lednu.

Pro řidiče z toho plynou dvě věci. Tmy, v níž lze záři hledat, je hodně – a téměř všechno řízení se odehrává právě v ní. Delší úseky si naplánujte na poledne, kdy je na obloze světlo, a večery si nechte na kratší výjezdy z města.

Na západ: přes mosty na Kvaløyu

Nejrychlejší cesta ze světel vede na západ. Z Tromsøye, ostrova, na kterém město stojí, vede na Kvaløyu most Sandnessundbrua. Otevřeli ho v roce 1973, je dlouhý 1 220 metrů a jeho hlavní pole měří 150 metrů, uvádí norská encyklopedie Store norske leksikon. Na východě vede na pevninu k Arktické katedrále most Tromsøbrua z roku 1960 – dlouhý 1 036 metrů a uprostřed vysoký 36 metrů. Kostel navrhl Jan Inge Hovig a vysvěcen byl v roce 1965.

Kvaløya je velký hornatý ostrov, na jedné straně záře města, na druhé otevřené moře. Na naší třídenní trase vede první den do Ersfjordbotnu, malé osady na konci fjordu sevřeného strmými štíty a jednoho z nejsnáze dostupných tmavých míst v okolí Tromsø. Pokud předpověď vydrží, pokračuje silnice až na Sommarøy na západním cípu ostrova.

Na východ: E8, Lyngen a silnice do Finska

Když je pobřeží pod mraky, spousta lidí míří do vnitrozemí. E8 vede z Tromsø do Nordkjosbotnu, kde se až po Skibotn u fjordu Lyngen spojuje s E6. Cestou odbočuje silnice do Breivikeidetu, odkud vede trajekt přes Ullsfjord do Svensby a dál do Lyngenských Alp. Store norske leksikon popisuje pohoří jako téměř 80 km dlouhé, ale nikde širší než 15 km, s asi 140 ledovci; jeho nejvyšší vrchol Jiehkkevárri měří 1 834 metrů a je nejvyšší horou kraje Troms.

Přeprava mezi Breivikeidetem a Svensby trvá asi 20 minut a lyngenské trajekty jezdí celý rok, píše Visit Tromsø. Místo si rezervovat nelze. Před cestou si ověřte aktuální jízdní řád, protože zmeškaná poslední loď v zimní noci znamená dlouhou objížďku.

Ze Skibotnu stoupá E8 údolím Skibotndalen k finské hranici a dál do Kilpisjärvi. Cestovní kanceláře pořádají výpravy za polární září ze Skibotnu a přesouvají se do Kilpisjärvi, když jsou tam lepší podmínky – v jedné větě celá logika honu. Samotná silnice si zaslouží respekt. Norský silniční úřad Statens vegvesen ji popisuje jako úzkou, na velké části délky s nevhodným vedením trasy a nepříznivým stoupáním, a zároveň jako důležitou nákladní trasu mezi severním Norskem a Finskem, kde mají těžká vozidla potíže hlavně v zimě.

Kde nezastavovat

Nejčastější chyba nemá s oblohou nic společného. Někdo uvidí nad fjordem zelenou, dupne na brzdu a zastaví na silnici. Norská pravidla silničního provozu zakazují zastavit v nepřehledné zatáčce, v tunelu, na vrcholu stoupání nebo na jakémkoli jiném nepřehledném místě a také blíž než 5 metrů od křižovatky. Na tmavé úzké silnici v závějích jsou taková místa všude.

Zásady Visit Tromsø pro turistiku za polární září žádají řidiče, aby dávali pozor, kde zastavují, a nechali ostatní projet. Žádají také, aby návštěvníci respektovali odpočívky a zastávky podél silnice: řidiči kamionů a další profesionální řidiči je často využívají k povinnému odpočinku. Nechoďte po silnici – silnice na severu jsou podle zásad tmavé a klikaté a jezdí po nich hodně aut – a když vystoupíte, oblečte si reflexní vestu. A nechoďte cizím lidem přes zahrady kvůli lepšímu výhledu.

Sobi a losi

Tytéž zásady varují, že na silnici se často objevují losi a sobi. Statens vegvesen dodává, že v oblastech s množstvím sobů je může k vozovce přilákat posypová sůl a že stádová zvířata málokdy chodí sama: když uvidíte jedno, opatrně přibrzděte a počítejte s dalšími. V roce 2023 úřad vyzval řidiče na severu, aby kvůli sobům v tunelech zpomalili a troubili, ale z auta nevystupovali.

Pokud zvíře srazíte, trestné to není; trestné je to neohlásit. Zavolejte policii na 02800, zajistěte místo výstražným trojúhelníkem a varovnými světly a zvíře se nepokoušejte utratit sami, pokud vám to policie nedovolila.

Než vyrazíte

Pneumatiky. Norská pravidla vyžadují, aby pneumatiky byly v každém ročním období v dobrém stavu a odpovídaly vozidlu i stavu vozovky, s hloubkou dezénu nejméně 3 mm. V krajích Nordland, Troms a Finnmark jsou hřebové pneumatiky povolené od 16. října do 30. dubna a mimo tato data tehdy, když to podmínky vyžadují. Při rezervaci si ověřte, co má vaše půjčené auto obuto.

Zkontrolujte silnici a počasí. Statens vegvesen radí před jízdou vždy zkontrolovat dopravní hlášení a předpověď počasí na vegvesen.no/trafikk a v nebezpečné situaci volat dopravní centrály na čísle 175. Pokud se po silnici jezdí v koloně, nikdy nepředjíždějte vodicí vůz, neotáčejte se před koncem úseku a když kolona zastaví, nevystupujte z auta.

Sbalte se na dlouhou noc. Silniční úřad doporučuje teplé oblečení, baterku, deku a jídlo, k tomu lopatu, tažné lano a startovací kabely. Natankujte ve městě; jakmile z něj vyjedete, čerpacích stanic rychle ubývá.

Žádné záruky. Polární záře není nikdy jistá a nikdo ji na konkrétní noc slíbit nemůže. Zdroje se shodují na dvou podmínkách, které potřebuje: tmě a jasné obloze.

Po cestě. Naše třídenní okružní trasa z Tromsø vede první den přes Kvaløyu a druhý den trajektem přes Ullsfjord do Lyngenských Alp – a večery zůstávají volné na další výjezd, pokud je předpověď dobrá.